Teorie

Časová dotace: 10 min.

Světlo

Světlo je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence je zhruba od 3,9×1014 Hz do 7,9×1014 Hz, čemuž ve vakuu odpovídají vlnové délky z intervalu 390–760 nm. Vlnové délky viditelného světla leží mezi vlnovými délkami ultrafialového záření a infračerveného záření. V některých oblastech vědy a techniky může být světlem chápáno i elektromagnetické záření širšího rozsahu, zasahujícího do infračervené a ultrafialové oblasti. Světlo lze charakterizovat pomocí několika hledisek. Mezi nejzákladnější patří fotometrické charakteristiky (např. svítivost či světelný tok), kolorimetrické (frekvenční spektrum, barva), koherence a polarizace. Na nich pak závisí i chování při odrazu, lomu a průchodu prostředím a při skládání a ohybu světla. Kvůli dualitě částice a vlnění má světlo vlastnosti jak vlnění, tak částice.

Různé frekvence světla vidíme jako barvy, od červeného světla s nejnižší frekvencí a nejdelší vlnovou délkou po fialové s nejvyšší frekvencí a nejkratší vlnovou délkou.

Hned vedle viditelného světla se nachází ultrafialové (UV), směrem do kratších vlnových délek, a infračervené záření (IR), směrem do delších délek. Přestože lidé nevidí IR, mohou blízké IR cítit jako teplo svými receptory v pokožce. Ultrafialové světlo se zase na člověku projeví zvýšením pigmentace pokožky, známým opálením.

Světelná pohoda

Intenzita osvětlení je jedním ze základních parametrů vnitřního prostředí, má velký vliv na pohodu a zdraví přítomných osob. Dostatek světla zvyšuje celkovou pohodu člověka, napomáhá naší výkonnosti i produktivitě, zlepšuje náladu a vytváří příjemnou atmosféru.

Pro pocit světelné pohody je významné také rozpoznávání barev světla. Na výběr je široká škála barev, například i při bílém osvětlení je možnost výběru – volit můžeme teplou bílou, studenou bílou nebo denní bílou. Teplá bílá, nažloutlé světlo podobné klasické žárovce, navodí příjemnou útulnou atmosféru a je nejčastěji využívána v bytech a domech. Především pak v obývacím pokoji, ložnici a v dětském pokoji. Tato barva osvětlení ale málo vykresluje kontury, proto ji jen málokdy najdeme v pracovních prostorách. Studená bílá – pocitově neutrální – je vhodná do kuchyně, koupelny a na toaletu. Sice není tak příjemná jako teplá bílá, ale lépe vykresluje kontury a kontrasty. Denní bílá má jasně bílý až namodralý odstín imitující denní světlo a je vhodná do pracovního prostředí.

RGB

Barevný model RGB neboli červená-zelená-modrá je aditivní způsob míchání barev[1] používaný v barevných monitorech a projektorech (jde o míchání vyzařovaného světla), tudíž nepotřebuje vnější světlo (monitor zobrazuje i v naprosté tmě) na rozdíl např. od CMYK modelu.

Podle mezinárodní normy to je červená o vlnové délce 700 nm, zelená o vlnové délce 546,1 nm a modrá o vlnové délce 435,8 nm.

Každá barva je udána mohutností tří základních barev – komponent (červené – red, zelené – green a modré – blue, odtud RGB).

Zdroje teorie:

Last updated